Kotviště monoxylů

 
...na úsvitu doby kovů 3000 let před Kristem

"Nad vodou jezera v ranním oparu se nese tichý zvuk. A náhle jsou tu, několik dlouhých štíhlých lodic rozráží hladinu. Rybáři už na sebe pokřikují a v jejich hbitých rukách tančí provazy sítí plnících se rybami. Lehké harpuny vytahují ze sítí větší kusy, které hrozí vyklouznutím. Nad jezerem se zvedá mlha, nad kopci se objevil vůz slunečního boha. Začíná další den lidí od jezer."

Voda byla pro naše předky nesmírně důležitá a vážili si ji.  Vodní toky tvořily spojnice a byly hodně důležité pro obchod, šíření technologií i sociálních a náboženských myšlenek. Hlavním prostředkem vodní dopravy byl "monoxyl", tedy loď vyrobena z jednoho kusu dřeva (=vzrostlého stromu). Výroba takové lodě má svá pravidla - nejdříve se kmen ponoří do vody, aby se stočil dle svého těžiště (suky, severní letokruhy atd.) Těžší část se stočí dolů a zajistí tak dobré vyvážení  vzniklé lodi. Po této přípravě se seseká předek a záď lodi a začne se kmen vydlabávat. Důležitým nástrojem jsou sekery a teslice, u větších průměrů kmenu je možné použít oheň. Takto vzniklá loď je rychlá, stabilní a s vysokou nosností nákladu. Monoxyly větších rozměrů se uplatnily i při mořské plavbě. Nejstatrší doklady těchto lodí máme z Mezolitu (střední doba kamená). Zajímavou informací může být jejich využití Slovany při dobývání Konstantinopole v raném středověku. V některý částech světa se používají dodnes, například na Kamčatce.