Konference Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů 2013

Datum vydání: 
Pondělí, 13 Leden, 2014

Než člověk něco řekne nebo napíše, měl by si to vždycky nechat uležet v hlavě, ono se pak leckdy stane, že dojmy vyprchají, zůstanou fakta, a ty v nás tolik emocí nevášní. Moje dojmy z konference Prezentace a rekonstrukce archeologických objektů v Deštném jsou po dvou měsících řádně uleželé a pořád stejně živé. Dušička pookřeje, když si na ten báječně prožitý víkend vzpomenu!

 

Tak hlavně. Slíbila jsem ve své článku o loňském ročníku, že tam budu mít příspěvek a to jsem s hrdostí splnila (i když Zoro by mohl vyprávět o mém histeráku a o tom, jak mě před projekční plátno musel dotáhnout za límec). Takže úspěch, ne? Co chtít víc? No přece referáááty...

 

Všechny jsem hltala s útevřenými ústy. Objevily se nějaké nové party, kterým moc fandím, staré party nezklamaly a fandím jim taky, ale bylo několik příspěvků, které nemůžu takhle jednoduše shrnout. Letos se opravdu vytáhli Plzeňáci se svým příspěvkem o tkalcovských stavech, hledali spojníky mezi praktickým využíváním stavů a zvláštními a zatím neinterpterovanými mělkými příkopy. Na Křivolíku zrovna stavíme textilní okrsek, čili budeme tkát do úmoru a tohle téma se nám hodilo do nálady.

Velmi úspěšné a každý rok nejspíš i dost očekávané jsou přednášky s praktickou ukázkou. O parohových otloukačích mluvil a jejich vlastnosti na dobrovolnících demonstroval Petr Zítka. Jarda Fieger měl opět nějaké nové poznatky k používání kamenných mlýnků a Milan Řezák pro potěchu davů nechal otestovat parohové sekery.

Z referátů byl vyjímečný i příspěvek k identifikaci technik vytváření keramiky Richarda Théra. Jeho téma bylo jednoduché, ale vytežené do maxima a z jeho podání bylo zjevné, že i prosté věci se dají dělat vědecky.

Naše delegace z Křivolíka měla referáty dva. Náčelník shrnul náš letošní rok se všemi jeho úspěchy a jak jsem prozradila na začátku, tak Zoro a já jsme se k přednášce více či méně dobrovolně taky připletli. Jak se ukázalo při večerních debatách, s úspěchem jsme představili náš celoroční projekt Homo activ, v rámci kterého se konaly tři víkendovky a letní škola živé archeologie Živa.

 

Nejcennější na této konferenci jsou však právě ty večerní debaty. Jiná přiležitost, kdy se může sejít skupina lidí se stejným zájmem v archeologickém experimentu, není. Dobře se tu prostupuje založení každého člověka, někdo je víc nadšenec, někdo víc odborník, někdo skvělý organizátor a jiný obchodník. Ve výsledku si navzájem pomáháme k tomu, aby úroveň prezentace archeologie a všech jejích odvětví u nás neustále stoupala a já věřím tomu, že se daří.

 

Miho